Metodika IOMC

Cílem tohoto kroku je definovat, co je měkký cíl, na základě čehož jsou stanoveny dvě základní charakteristiky, které pomohou stanovit, zda chráněný objekt nebo akce spadá do měkkých cílů.

Definice:

„Veřejně frekventovaná místa, snadno napadnutelné objekty nebo místa nevojenského charakteru, která nejsou permanentně střežena ozbrojenými složkami nebo jiným způsobem, případně nejsou střežena vůbec. Takováto místa a objekty se vyznačují zejména stálou nebo dočasně vysokou koncentrací osob, symbolickým, kulturním či náboženským významem nebo tvoří významnou součást infrastruktury státu, jejíž narušení má negativní dopad na fungování systému a tím i na společnost.“ (Terminologický slovník pojmů z oblasti krizového řízení, ochrany obyvatelstva, environmentální bezpečnosti a plánování obrany státu)

„Jako „měkké cíle“ se označují objekty, prostory nebo akce charakteristické shromažďováním většího počtu osob, absencí či nízkou úrovní zabezpečení proti násilným útokům a nezařazením mezi objekty kritické infrastruktury a tvrdé cíle.“ (Definice měkkých cílů)

Z obou definic vyplývají tyto klíčové body:

• Vysoká koncentrace osob
• Nízká úroveň zabezpečení proti násilným útokům, nebo dokonce žádné zabezpečení

Určení atraktivity měkkého cíle

Obecně je možné popsat jako ukazatel, který nám udává, jak moc je daný objekt nebo akce pro útočníka lákavý. Tuto atraktivitu zvyšují zejména tyto faktory:

• Vazba na židovskou, případně umírněně muslimskou symboliku
• Vazba na symboliku Západní civilizace (vánoční trh, národní oslavy, obchodní promenády)
• Mezinárodní návštěvnost cíle (turistická atrakce, koncert, sportovní akce)

Určení atraktivity měkkého cíle je rozdělujeme do tří základních skupin:

• Atraktivita podle kategorie cíle
• Hustota osob
• Povědomost

Skupina Hustota osob pracuje s hypotézou, že čím více je na daném místě lidí, tím je oblast lákavější jako cíl útoku.

Hustota lidí má za cíl rozlišit koncentraci osob na daném prostoru. Je ovšem problematické určit, že 500 lidí je vysoká koncentrace, protože je nutné k tomu doplnit na jakém prostoru. 500 lidí na Václavském náměstí v Praze je rozdíl oproti 500 lidí v tělocvičně na základní škole. Proto jsme stanovili jako sledovaný faktor hustotu lidí. Nízká hustota je taková, kdy jsou v prostoru jednotlivci nebo malé skupiny osob ve větší vzdálenosti od sebe. Nedochází k narušování osobního prostoru osob a také nedochází k jejich kontaktu při pohybu.

Střední hustota lidí je taková, kdy jsou v prostoru větší skupiny osob, pohyb je ovlivněn přítomností ostatních (vyhýbání se, ustupování, obcházení atd.). Komfortní zóna osob je narušována krátkodobě, např. při pohybu v prostoru.

Velká hustota znamená, že lidé stojí nebo se pohybují jako jeden celek, ztrácí se pohyb individualit a většinou je dlouhodobě narušena osobní komfortní zóna jednotlivců. U tohoto faktoru je nutné pracovat se skutečností, že je proměnlivý v čase. U některých objektů, nebo akcí je hustota konstantní, ale u jiných je závislá na denní nebo noční době. U nich je potřeba s hustotou pracovat podle zvoleného časového intervalu. Může se tedy stát, že ve výsledku budou dvě nebo více určení atraktivity podle zvoleného časového intervalu.

Jako poslední bod, který ovlivňuje atraktivitu, je stanovena Povědomost. Jedná se o známost daného místa nebo akce, kdy se posuzuje, zda se jedná o obecně známou událost, nebo budovu. Může se jednat o místo, které je v povědomí široké veřejnosti jako běžná znalost, nebo má dané místo tak dobrý marketing a reklamu, že o něm široká veřejnost ví a zná ho. V tu chvíli je pro útočníka zajímavější.